(Fotky) Káťa - nahá baletka v polích

"Co kdybys mi vlezl pod šaty?" škádlila mě - očividně vyděšenýho malýho kluka, vytlemená a na plný obrátky rozjetá Káťa.. "Tak až za chvíli kdyžtak", házím po ní zpátky kus svýho nejstatečnějšího já ... :D .. Chápete.. slibem nezarmoutíš :D .. a třeba na to zapomene..

Slunko už je v háji a z oranžovýho světla se pomalu stává modrý a všechno kolem nás postupně chládne.. Kromě Kačky teda :D ta stále hoří (pro věc). Vzala si na sebe nádherný okrovo žlutý šaty, ve kterých najednou v té potemnělé přírodě naprosto září a já jsem zase hotovej, protože v nich je rozkošná.

Ale není na co čekat, za chvíli je tma! Takže rovnou děláme další svlíkání a najednou si uvědomuju, že ty prsa už jsem viděl, ten zadek taky.. že to je vlastně.. už docela v pohodě.. že jsem si už zvykl a jsem asi otrkanej.

"Tak pojď, já ti tam vlezu" vyjelo ze mě v jednu chvíli, kdy jsem se cítil silnej, odhodlanej a přesvědčenej, že to zvládnu. Ale jakmile se na mě Káťa podívala a zatímco nahodila jen ten její šibalskej kukuč a tím jejím medovým hlasem řekla "Tak pooojď", udělal se mi knedlik v krku :D ... a tak jsem během těch pěti kroků k ní rychle přemýšlel, jak to udělat, abych to nemusel dělat! :D :D

A říkám "Hele já ti tam jen strčim foťák, nechce se mi lehat na zem" ... ŠŮŮŮR, určitě to bude tím, Káťa mi to velice jakoby věřila :D :D .. A tak jí pod sukni strkám foťák, kterej míří nahoru... připadám si jako úplnej úchyl, dělám fotku a druhou a třetí a celej rudej zase vytahuju foťák zpátky, abych se podíval, co jsem to právě vyfotil.. a k mýmu zděšění to byly tři rozmazaný svině, kde nebylo nic..

"Tak si pode mě na chvilku lehni prosimtě" byly slova, kterým už jsem nemohl za žádnou cenu odporovat. Takže.. jsem si lehnul, na xicht jsem si přimáčknul foťák, Káťa celá vytlemená vlezla nade mě, překryla mě sukní, já jsem dvakrát cvaknul a ... nevěděl jsem jestli se modlím, aby už to bylo za mnou, nebo aby to nikdy neskončilo :D .. rozumíte mi, ne? :D .. A taky jsem přemýšlel, jestli si jako mám oddělat foťák od hlavy.. nebo jestli mám cvakat do nekonečna.. nebo jestli mám jako huknout, že už dobrý nebo kurva co :D .. Všechno mi to přišlo "přes čáru" :D

O chvíli pozdějc už jsem seděl na trávě, koukal do dálky, hulil cíga jakobych snad měl v krku turbínu.. a přemýšlel o tom, jak některý focení (teda ženy) jsou fakt vyjímečně užásně skvělý.

No a jak předemnou Káťa stojí a kouká na fotky, co jsme právě nafotili.. tak mi došlo, že jsme se jednak kdysi bavili o tom, že dělala baletku .. a druhak vidim jak na to kouká a říkám "Moc toho sprostýho jak jsi chtěla tam není, co?" ... A ona na mě mrkne těma svýma kukadlama a říká "Tak ještě uděláme, pojď, mám chuť dělat sprosťárny!" ... Tak jsem si rovnou zapálil ještě jedno, pokřižoval jsem se a šli jsme na to .. :D

A Káťa na sebe sahala, pak mi tam někde v polích za Prahou ještě potancovávala a pak mi ukazovala, jak moc je pořád flexibilní, protože jsem si z ní dělal srandu, že už je matka, že už má věk a že už beztak není tak pružná jako kdysi... A z omylu mě vyvedla OKAMŽITĚ...

O můj bože.. na tohle focení budu vzpomínat ještě dloooouho. Ještě že jsem do té Prahy tenkrát jel!

No.. a to bylo všechno všecičko. Stihli jsme ještě udělat kraťounký video, který vám sem vystavím brzo a pak jsem už Káťu hodil domů, abych po ní mohl na další dlouhý hodiny tesknit.

Seděl jsem v autě, byla tma, byl jsem hladovej, vyčerpanej, najednou po několika hodinách zábavy a srandy úplně sám.. a řekl jsem si, že domů tři hodiny určitě nepojedu, že si dám papu a najdu si nějaký hezký místo na spaní...

Jídlo, jak vidíte, dopadlo dobře. Narval jsem se hranolkama a byl jsem zase o kus šťastnější. Jediný co zbývalo, bylo najít nějaký hezu místo na spaní, kde se .. takhle na okraji Prahy, budu cítit bezpěčně, protože u mekáče byly samý divno lidi, který ve mně vzbuzovali všechno, jen ne pocit bezpečí :D .. Chápete.. vesničan v Praze no..

Používám na noční parkování appku "park for night", která mě ještě nikdy nezklamala. No a když jsem ji otevřel a dal hledat místa ke spaní, ukázalo se mi jediný. Mělo skoro 5 hvězdiček hodnocení a v recenzích jen lidi psali, že ráno tam bývá rušno, což.. jsem si říkal že přežiju... A taky tam psali, že v noci je tam hrobový ticho, což mi mohlo napovědět, ale nevěnoval jsem tomu pozornost..

Takže když jsem někdy těsně před půlnocí projížděl dlouho temnou, prázdnou ulicí, říkal jsem si, že je velká chyba nemít sebou brokovnici :D .... a když mi aplikace říkala "jste na místě", já zaparkoval u nízké zídky a vylezl ven z auta, abych si mohl vzadu nachystat spaní, zjistil jsem, kde to vlastně stojím...

OKAY :D To mi moc nepřidalo... tohle je fotka z místa, který jsem měl hned za hlavou když jsem ležel v dodávce... Ale řekl jsem si, že už jsem starej, že už jsem velkej, že už se ... nemusim.. bát.. bubáků.. ani duchů.. ani ničeho kurva jinýho :D ..

Taky jse si říkal, že jestli mě někdo zabije, tak určitě ne někdo mrtvej.. a zdálo se, že široko daleko nikdo živej není a svým způsobem mě to uklidňovalo... Teda do doby, než jsem chtěl vzít ještě před spaním ven vyčůrat Barču, která za žádnou cenu nechtěla vystoupit z auta :D ... .... chlupy jsem měl zježený, nebudu kecat :D

Takže jsem vlezl dovnitř, zamknul na pět západů, zatáhnul, schoval se pod peřinu, psa si namáčknul k sobě a rychle jsem zavřel oči, aby už bylo zítra.. :)) Jak to dopadlo vám řeknu zase příště :))